‚Úřady vůbec nepřemýšlejí.‘ Proč v Česku stále chybí pěstouni, kteří by zachránili děti před ústavní péčí?

Česko se potýká s nedostatkem pěstounů. Za posledních šest let se zájem o pěstounství dramaticky propadl. Děti proto končí častěji v ústavech. Jen do dětských domovů umístí úřady přes tisíc dětí ročně. Každé čtvrté dítě v ústavu je přitom mladší čtyř let. „V očích veřejnosti je pěstoun ten, který si hraje s dětmi, je s nimi doma a bere za to peníze,“ popisuje jeden z mýtů Magdaléna Zemanová z Asociace náhradních rodin.

Pokračování zde

Nevypusť duši

Nebojíme se mluvit o duševním zdraví.

Více se dovíte na stránkách organizace Nevypusť Duši, z.s. zde

„Nezakazovat, respektovat, důvěřovat“ aneb Kdo spřádá sítě kolem našich dětí

Do českých kin vstupuje nový dokumentární film „V síti“, který si dává za úkol odkrýt téma zneužívání dětí na internetu… 

Tři dospělé herečky stylizované do role dvanáctiletých dívek v něm od okamžiku založení fiktivního profilu čelí sexuálním nabídkám, nátlaku a vydírání od stovek dospělých mužů.

Zdroj: https://klabal.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=746468

V síti

3 herečky, 3 pokojíčky, 10 dní a 2458 potenciálních sexuálních predátorů. Radikální experiment otevírá tabuizované téma zneužívání dětí na internetu. Tři dospělé herečky s dětskými rysy se vydávají na sociální sítě, aby v přímém přenosu prožily zkušenost dvanáctiletých dívek online. Ve věrných kopiích dětských pokojů chatují a skypují s muži, kteří je na netu aktivně vyhledali a oslovili. Drtivá většina těchto mužů požaduje sex přes webkameru, posílá fotky svých penisů a odkazy na porno. Děti jsou dokonce vystaveny vydírání. Dokumentární film Barbory Chalupové a Víta Klusáka vypráví strhující drama tří hrdinek alias „dvanáctiletých dívek“, pro které se účast na experimentu, od castingu až po osobní schůzky s predátory pod dozorem ochranky, stává zásadní životní zkušeností. Predátorské taktiky se postupně obracejí proti svým strůjcům: Z lovců se stávají lovení.(Aerofilms)

Více se dozvíte zde

Traumata z dětství nenarušují jen vztahy, ale i fyzické zdraví

Zveřejněno: 29. 3. 2017 

Andrea Cerqueirová

Andrea Cerqueirová 

Onemocnění srdce, cukrovka, obezita, deprese, úzkosti, závislosti… To vše mohou způsobit traumata prožitá v dětství. Někdy nám mohou „jen“ ztížit navazování vztahů nebo nalomit sebevědomí, ale rozhodně je dobré tyto latentní problémy zpracovat – byť to jde někdy ztuha.

Pokračování zde

Traumatizované děti sedí v každé třídě. Často končí s nálepkou ADHD i s léky, říká psycholožka

Leona Jochmannová

Sprostě mluví, napadají spolužáky, jsou agresivní vůči učitelům – prostě „zlobí“. Nebo jsou naopak odpojené, většinu dne hledí z okna, neví, co se kolem nich děje ani co mají dělat. Tyto děti s náročným chováním často projdou celé kolečko organizací, aniž by se někdo skutečně vyptával na jejich podrobnou anamnézu. „Děti, které zažívají traumatické události, nám propadávají systémem. Neexistuje jednotná diagnostika a péče o ně,“ říká psycholožka Leona Jochmannová. 

pokračování zde

Když se děti chovají hrozně, nedělají to naschvál. Trestáním je nepřevychováme, tvrdí norský psycholog

„Děti, které mají vážné poruchy chování, nedokážeme převychovat tím, že je budeme trestat. Na to jsou zvyklé,“ říká psycholog Lars Lysker. V Norsku pracuje v jednom z center, které se zabývají pomocí obětem násilí, traumatu a prevencí sebevražd. Pracuje s dětmi a adolescenty, se kterými si jejich rodiče a učitelé nevědí rady.

Pokračování zde

O ztraceném dítěti & cestě do bezpečí: Atachment, poruchy attachmentu a léčení

Autor

Petra Vrbovská

Anotace

Kniha věnovaná attachmentu, poruchám citového pouta a vztahů mezi dítětem a rodičem a léčení. Je první takto zaměřenou a specializovanou knihou, která vychází v českém jazyce. Zejména je potřebná pro odbornou veřejnost, která se zabývá péčí o děti s raným traumatem, zkušeností s ústavní péčí a životem v zanedbávající či týrající rodině. Velmi užitečnou ji shledají náhradní rodiče.

Internetové knihkupectví Kosmas.cz

https://www.kosmas.cz/knihy/157102/o-ztracenem-diteti-ceste-do-bezpeci/