Ve druhém květnovém víkendu jsme s dětmi absolvovali přespávací vzdělávání v Kaprálově mlýně, v Moravském Krasu. Už okolí napovídalo, že to prostě bude super a předčilo to naše očekávání.
Děti se sjely do mlýna hned ráno a už je čekala komentovaná prohlídka. Pro ty menší byla historie mlýna otrava a jediný dotaz od nich byl „kdy už to skončí“, nám dospělejším se zase líbilo, dovědět se o místě něco víc a ti starší se zajímaly, kde je mlýnské kolo, proč je ředitelem „mlynář“, co je to na stropě za divnou omítku anebo jak se tady dřív bydlelo… A pak už následoval fičák – paní psycholožka nás hravou formou uvedla do programu celého dne, emoční maňásci nám pomohly se vyznat ve svých pocitech, s jakými jsme kdo přijel a Petra hlídačka nám zase řekla něco o pravidlech a chování nejen na Mlýně, ale i vzájemně k sobě.
Po seznamovačce bylo divadlo. A to tedy BYLO! O kůzlátkách – ooo, řeknete si, to je pro malé…nene. Terezka nám předvedla takovou krásu, že se nám všem tajil dech. Děti se nechaly vtáhnout do děje a pomáhaly kůzlátkám se nadat a pak i schovat, křičely na vlka anebo mamince radily, co s neposlušným vlkem a kde kůzlátka hledat. A vše doplnila nejen Terezka svým divadelním umem, hlasem ve všech tóninách, ale i znakovým překladem během pohádky, což nás také hodně zaujalo a hlavně překvapilo.
A pak už byl oběd a po obědě procházka po okolí. Kolem Mlýna je plno jeskyní, snad největší je Prášilka, pak Netopýrka, ale tam jsme nemohly, byly tam popadané stromy. Terén byl velmi náročný, kopce, kameny a kořeny nám dělaly společnost po celou cestu. Nakonec jsme z lesa vyšli u koní na Ochoze, kde se dětem moc líbilo. A pak už následovala cesta zpět. Celkem děti zvládly 8 km. Po celou cestu pro děti měly hlídačky připravené úkoly – skládaly z těl slova, hádaly hádanky atd. a nakonec hledaly poklad, který byl sladkou tečkou za celým dnem.
Po opečení špekáčků nám Martin předvedl, jak by mohla vypadat první pomoc, měl na ukázku záchranářskou tašku a na jeho věk bylo opravdu skvělé, jaké má o první pomoci povědomí a s jakou sebejistotou dokáže o všem povídat. Ale to už byly děti unavené, a tak Martin povídání zkrátil.
Pak už hygiena, příprava na spánek a film. Někteří únavou usnuly už u filmu, ale naopak někteří nám trošku zatopili ještě v 23 hodin svou aktivitou 😊
Velké poděkování patří našim milým kuchařinkám Ilonce a Simonce. Nemenší poděkování i skvělým hlídačkám – Peti, Domči, Kristýnce, Monči a Terezce a samozřejmě zaměstnancům Spolku Pěstoun.
No a už se těšíme na příští rok, kdy nás děti umluvily, že jedna noc je fakt málo…
