Vzdělávání na téma „Čím mě obohatila pěstounská péče“

20.6.2026 na Lipce u jezírka V Soběšicích

Programem nás provedla skvělá lektorka a hlavně člověk – MUDr. Taťjana Horká

Další prezenční vzdělávání pro pěstouny Spolku Pěstoun přineslo téma, které na první pohled působilo odpočinkově – „Čím mě obohatila pěstounská péče“. Už po prvním sdílení jedné z pěstounek ale bylo jasné, že se budeme bavit i o náročnějších stránkách pěstounství. Otevřeně mluvila o období, kdy má pocit, že jí pěstounská péče momentálně více bere než dává. Její upřímnost nás všechny vedla k zamyšlení nad tím, že pěstounství není jen o radosti a úspěších, ale také o těžkých chvílích, nejistotě a velké trpělivosti. Skvělá lektorka Táňa opět ukázala, že umí skvěle reagovat na potřeby skupiny i jednotlivce. Ve správnou chvíli zařadila aktivitu, která nám pomohla lépe pochopit, jak se v různých situacích cítí pěstoun, když dítě „zaútočí slovně“. A jak to vidí z různého úhlu pohledu oba – dítě i pěstoun. Díky jednoduchým ukázkám jsme si uvědomili, jak snadno nás mohou emoce strhnout ke konfliktu a jak důležité je zachovat klid. Jedním z hlavních témat bylo známé rčení „nedělej z komára velblouda“. Povídali jsme si o tom, jak nepřebírat emoce dětí, jak se nenechat vyprovokovat a jak zvládnout vypjaté situace bez hádek, které nikam nevedou.

 Setkání bylo plné sdílení, nových poznatků a užitečných rad a znovu nám připomnělo, že pěstounská péče je cesta, která učí trpělivosti, porozumění a schopnosti podívat se na věci očima druhých, ale nezapomínat i na sebe.

Děti si užily den opět po svém. Bylo velké horko, a tak jsme použili na svlažení zahradní hadici a pak si zahráli mokrý fotbálek. Opět mraveniště na Lipce nezklamalo. To je spolehlivá aktivita. Děti pak malovaly na kamínky, navlékaly náramky a ty, které byly živější, šly  s hlídačkami na hřiště. Prostě den plný her.

Pak jsme společně s dětmi, dospěláky i lektorkou opekly špekáčky, povídali si a nikomu se nechtělo domů. 

Ale i naše poslední předprázdninové vzdělávání musí jednou skončit…tak na viděnou v září .

Víkendová přespávačka plná zážitků, smíchu a nových přátelství

Víkend 15.5.-17.5.2026 patřil přespávačce pro děti z pěstounských rodin. Už od pátečního večera bylo jasné, že nás čekají tři dny plné zážitků, her, smíchu i společně stráveného času.

Po příjezdu se děti nejprve ubytovaly a pak seznamovaly formou her, které pomohly prolomit ledy a vytvořit příjemnou atmosféru. Večer pak patřil odpočinku u filmu a prvním rozhovorům, které často pokračovaly ještě dlouho po skončení promítání.

Sobotní dopoledne bylo ve znamení hasičů z Brna-Líšně. Jejich návštěva měla obrovský úspěch. Velitel dokázal během svého povídání skvěle propojit humor, zajímavé příběhy, praktické ukázky i moudrá zamyšlení. Děti zaujala nejen samotná přednáška, ale také závěrečná ukázka hašení, prohlídka hasičského auta a možnost nahlédnout do práce skutečných profesionálů. Smích a nadšení byly slyšet široko daleko.

Odpoledne jsme vyrazili na výlet do okolí Ochozu. Procházka kolem jeskyní nabídla krásné výhledy, pohyb na čerstvém vzduchu, plno her po cestě a také „mrčení“ – „já jezdím jen autem“

Večer se nesl ve znamení her. Přestože byla konkurence silná, jednoznačným vítězem se stalo lidské pexeso, které rozesmálo děti i dospěláky a postaralo se o totální zklidnění dětí. Po hrách následoval film „Soví strážci“, který byl krásnou tečkou za nabitým dnem.

Nedělní ráno už bohužel patřilo balení, posledním společným rozhovorům a odjezdům domů. Než jsme se rozloučili, čekalo na děti ještě jedno milé překvapení. Každé dítě obdrželo diplom, který neoceňoval jen účast, ale především jeho jedinečné vlastnosti, které každé dítě má a je potřeba, aby je o sobě vědělo alespoň touto formou. 

Velké poděkování patří také našim skvělým kuchařkám Iloně a Simče, které se po celý víkend staraly o naše plná bříška. Jejich výborné jídlo si získalo takovou oblibu, že jim děti na závěr udělily prestižní „Řád zlaté vařečky“. Toto ocenění mluví samo za sebe.

Zvláštní poděkování si zaslouží také všechny hlídačky. Jejich práce nebyla jen o tom zabavit děti a připravit jim hezký program. Během víkendu nastalo mnoho situací, které vyžadovaly trpělivost, empatii, pohotovost a velké srdce. Všechny náročné chvíle zvládly za což jim patří velký dík.Domů jsme odjížděli unavení, ale spokojení, s hlavou plnou vzpomínek a s pocitem, že společně strávený čas měl skutečný smysl. A už teď se těšíme na další setkání. 

Vzdělávání Spolku Pěstoun 18.4.2026

Mgr. Jan Frank a hosté, téma „Krize se dají zvládnout“

V rámci našeho dalšího vzdělávání pro pěstouny jsme tentokrát připravili setkání, které nabídlo jak silné a autentické životní příběhy, tak i pestrý program pro děti.

Pro dospělé účastníky byla připravena beseda s ženou, která si prošla velmi náročným životním obdobím spojeným s drogovou závislostí, pobytem ve věznici i ztrátou péče o své děti. Otevřeně sdílela svou cestu – od pádu na samé dno až po postupný návrat k běžnému životu. Dnes je stabilizovaná, aktivně spolupracuje s organizacemi a pomáhá ostatním tím, že bez příkras sdílí svůj příběh. 

Velmi cennou součástí programu bylo také vystoupení její dcery, která nabídla pohled z druhé strany – z pozice odebraného dítěte. Popsala, jak vnímala období maminčiny závislosti, odloučení i postupné znovu navazování vztahu. Otevřeně hovořila také o své vlastní zkušenosti se závislostí, kterou se jí podařilo překonat. Dnes má jasný cíl – pokračovat ve studiu a budovat si stabilní budoucnost. Její sdílení ukázalo, jak hluboký dopad mají podobné situace na děti, ale zároveň přineslo i naději, že změna je možná.

Přestože šlo o náročné a citlivé téma, právě autentický příběh ze života byl tím, co pěstouni oceňovali nejvíce. Přinesl jim hlubší porozumění situacím, které děti i jejich biologické rodiny mohou prožívat, a nabídl cenný pohled, který nelze získat pouze z teorie. Setkání tak poskytlo prostor nejen k získání nových poznatků, ale i k zamyšlení nad vlastní praxí a přístupem ke zraněným dětem.

Zatímco dospělí se věnovali vzdělávací části programu, pro děti byl připraven bohatý doprovodný program. Velký zájem vzbudila návštěva policie z letiště Tuřany, která dětem přiblížila svou práci. Děti si mohly vyzkoušet vyhledávání „bomby“, viděly ukázku práce služebního psa a zapojily se i do zajímavého povídání o bezpečnosti a každodenní práci policistů na letišti.

V odpolední části jsme měli čarodějnické tvoření, které se neslo v hravém a kreativním duchu. Děti si vyzkoušely balancování s koštětem, „vaření“ kouzelných lektvarů nebo malování na trička. Nechyběla radost, fantazie, a hlavně společné zážitky

Větší kluci si den užili na fotbalovém hřišti, kde se pořádně zapotili, protože celý den nám počasí přálo a bylo krásně.

Vzdělávání Spolku Pěstoun 14.3.2026

Online

Téma „V pořádku“

Lektorkou byla Mgr. Monika Čuhelová, která sama říká – „jsem expertka na duševní zdraví teenagerů a jejich rodičů“ 

Equilibrio – rovnováha a její hledání ji provází celým jejím profesním i osobním životem.

Vzdělávání  „V POŘÁDKU“ mělo pěstounům přiblížit, jak na to, aby oni i jejich  děti prošli pubertou a dospíváním v klidu – i když přijdou těžší chvíle. 

„Bojuješ někdy s pocitem, jestli to doma zvládnete?“ Puberta a dospívání přináší výzvy, strachy a nejistoty.

Velmi důležité je porozumění – „proč se to sakra děje, proč se tak chová?“

Doptávat se :

◦ Co se to teď děje?

◦ Co se stalo?

◦ Hele, vůbec tomu teď nerozumím a ráda bych.

Dalším krokem je přijetí – tvoříme společně prostor pro přijetí, kde každý může být sám sebou, vyjadřovat své emoce, být autentický, je přijímán, jaký je. 

Hýbu se – po emocích by mělo přijít zklidnění, zaměření na pohyb, dech, relaxaci

Prožití – vnímáme to jako řeku a hledáme, jak plout mezi. Tam, kde jsou emoce bezpečné.

A nakonec zpevnit se –ne tlačit a vyvíjet další stres, ale ….schody, krůček po krůčku… žádné extra drama a žádný extra tlak sami na sebe!Tak hodně zdaru s pubertou .

Vzdělávání Spolku Pěstoun 28.2.2026

Online

Téma „Syndrom CAN – Když dítěti ubližuje ten, kdo ho má chránit“.

Lektorkou byla Mgr. Bohuslava Horská, velmi lidský člověk, který má bohaté zkušenosti z praxe. 

V rámci našeho dalšího online vzdělávání jsme se věnovali tématu Syndromu CAN (Child Abuse and Neglect). Jde o souhrnné označení pro situace, kdy dítě zažívá týrání, zneužívání nebo zanedbávání – tedy když mu ubližují ti, kteří by mu naopak měli poskytovat bezpečí a podporu.

Syndrom CAN nemusí být na první pohled viditelný. Nejde jen o fyzické násilí. Patří sem také psychické ubližování, dlouhodobé přehlížení potřeb dítěte nebo vystavování dítěte situacím, které nezvládá. Důsledky si děti často nesou dlouho – v podobě nejistoty, strachu, problémů s důvěrou nebo nízkého sebevědomí.

Pro nás jako doprovázející organizaci pěstounských rodin je toto téma velmi důležité. Pěstouni často přijímají děti, které mají za sebou těžké zkušenosti. Porozumění projevům traumatu a citlivý přístup jsou klíčové pro to, aby se dítě mohlo postupně uzdravovat a znovu budovat pocit bezpečí.

Věříme, že vzdělávání má smysl. Pomáhá nám i pečujícím osobám lépe rozumět dětem, které doprovázíme nebo které oni mají v péči a snažíme se být skutečnou oporou pěstounům v jejich náročné a nesmírně důležité roli.

Vzdělávání Spolku Pěstoun 24.1.2026

Nový rok ve vzdělávání jsme začali vzděláváním formou on-line. Některým tato forma vyhovuje a někteří pěstouni se raději potkávají osobně. Ale začátek roku je lepší doma, pěkně s kávou v ruce a proto je on-line forma ideální 😊 Vzděláváním na téma “ Práce s agresí, hněvem a vztekem“ nás provedl lektor Mgr. Filip Hajna.

Důležité je vždy si nastavit hranice, kam až nechám ostatní zajít. A pak je také důležité je jasně a zřetelně ostatním vydefinovat. Každý na to, že nás někdo uvede do nepohody, reaguje jinak a jinak chápe i naše reakce. Vše je o vzájemné komunikaci a definování potřeb. Naučili jsme se uvolňovat vztek různými technikami, dozvěděli se, že v každém věku se na vztek díváme jinak a jinak ho prožíváme. Že také vztek a agrese u našich dětí v NRP nemusí být notně vztek na pečující, ale na ten jejich předchozí život, kde si ho nemohli dovolit. Velmi často jsou pěstouni jako hráz a je třeba si nebrat vztek dítěte osobně. Hodně záleží i na tom, v jakém rozpoložení jsme my sami. Jednu situaci ustojíme, protože jsme v pohodě a zítra, tu stejnou situaci vyhrotíme, protože nás zrovna i ráno naštval šéf… Takže naučme se o sebe postarat a dát si někdy „pár minut před výbuchem“.

Poděkování zaměstnancům společnosti IKEA

Rádi bychom srdečně poděkovali zaměstnancům společnosti IKEA za jejich štědrost a ochotu zapojit se do vánoční pomoci dětem v pěstounské péči. Díky osobním darům zaměstnanců společnosti IKEA a osobnímu nasazení se podařilo vykouzlit úsměvy na tvářích dětí a připravit jim další krásné Vánoce.

Velmi si vážíme podpory, solidarity a lidského přístupu, který zaměstnanci IKEA projevili. Jejich pomoc má pro děti i naši organizaci obrovský význam a dává smysl naší společné snaze přinášet dětem pocit radosti, bezpečí a zájmu.

Děkujeme, že pomáháte měnit dětem pohled na svět, a dávat víru v to, že ještě dokážeme myslet jeden na druhého. 

Rozloučení s rokem 2025

…a je to tady nebo spíš bylo…poslední naše vzdělávání, které jsme spojili zároveň s Mikulášskou nadílkou a filmem.

 22.11.2025 – „Spolu a rádi“, tak bylo nazvané a mělo propojit všechny – děti, pěstouny a doprovodnou organizaci. Myslím, že se podařilo, a dle reakcí dětí, až nadmíru. 

Kino Art bylo zaplněno do posledního místečka a když zlobivý čertíci rozházeli všechny balíčky, připravené pro děti, už nám začalo téct do bot a měli jsme strach, že nadílka nebude. Ale nakonec jsme společnými silami dárky posbírali, Mikuláš a jeho nebeská pomoc se dostavili v plném počtu a nastal ten správný před adventní čas. Děti byly nadšené, každý si vybral dárek podle svých představ, čertíci po celou dobu sice zlobili, ale Mikuláš vždy včas zasáhl a andělíčci?? ti byli prostě andělsky hodní a krásní, děti pochválili, pomohli jim na jevišti se orientovat a nenechali je na holičkách, když jim chtěli čertíci škodit. Všem patří velké poděkovaní.

Rodinný film „Lilo a Stitch“ sleduje příběh Lilo, mladé havajské dívky, která po smrti rodičů žije sama se svou starší sestrou Nani. Protože Lilo nemá mnoho přátel, jednoho dne ji Nani vezme do místního útulku adoptovat psa. Místo toho však nakonec adoptují Stitche, mimozemský experiment vycvičený k hromadnému ničení. Příběh je emotivní, vtipný, má spád a emoce nás nakonec úplně dostaly. 

Rozcházíme se na konci roku 2025 s očekáváním toho roku dalšího, který pro někoho bude lepší pro někoho zátěžovější, ale pro všechny nový s plnou dávkou nových výzev a očekávání, a tak ho prožijme ve zdraví a klidu a těšíme se na další společnou cestu.

Vzdělávání Spolku Pěstoun 18.10.2025

Opakování je matkou moudrosti, a tak jsme po dvou letech zopakovali vzdělávání na téma „První pomoc“.

Přijeli za nám dvě šikovné medičky, Naty a Bára, které byly nejen odborně na úrovni, ale vše nám podaly s vtipem a dokázaly vtáhnout pěstouny i do interaktivních cvičení. Nejdříve byla první pomoc směřována k dětem a ve druhém bloku i k dospělým. Naučily jsme se prakticky používat automatický externí resuscitátor (AED), vytáhnout zraněného z auta po havárii, pomoci při epileptickém záchvatu, kolapsu cukrovky a spoustu dalšího. Vím, že je v situaci, kdy najdeme zraněného, těžké odhadnout, jak se zachováme, ale každý dokáže alespoň zavolat 155 a už i to někdy stačí k záchraně života – nebýt lhostejní. 

A jak jinak – děti měly vlastní program. Vyráběly podzimní výrobky ze šišek, listů, kaštanů a nebo navlékaly těstovinové náhrdelníky. Trpělivost někdy střídal vztek, kdy vše nešlo podle představ, ale nakonec se všem podařilo. 

Také jsme si venku užili sluníčka, zahráli hry, fotbal a užili prolézaček. Děti byly spokojené a předaly jsme je ve zdraví rodičům, což je vždy největší úleva, pro nás, hlídače. 

A teď už je před námi jen mikulášská nadílka a kino, tak se těšíme 😊