Další prezenční vzdělávání Spolku Pěstoun byla emoční jízda spojená s přírodou, zvířátky a „duhovou lektorkou“. Téma: „Jak vypnout a relaxovat aneb 3 kroky k duševní rovnováze“, lektorka MUDr. Taťjana Horká.
Místo našeho dalšího vzdělávání naše oblíbená – Lipka – Jezírko, v Soběšicích.
Vzdělávání pěstounů bylo zaměřeno na schopnost se zklidnit, zrelaxovat, co dělat, když je dítě nebo dospělý v nepohodě a co s tím. Paní lektorka byla od počátku nesmírně přátelská, pozitivní, získala si hned všechny zúčastněné, každého uměla do programu přirozeně vtáhnout, čas s trávený s ní byl opravdu relax a radost, pěstouni byli nadšení, odcházeli potěšení a doptávali se, kdy opět paní lektorku uvidí na vzdělávání.
Program pro děti byl první polovinu veden zaměstnanci ranče Loučka z Předklášteří. Předvedli nám terapeutické propojení jejich zvířat a našich dětí. Stanoviště jako např. „sebeláska“, „důvěra“, „spolupráce“, „laskavost“, „zklidnění“ anebo „táhneme za jeden provaz“ byla prostě dokonalost sladění všech emocí a důvěry v děti, že to zvládnou sami, bez pomoci nás dospělých, což také zvládly. Na začátku jim paní lektorka řekla pravidla a děti pak už jednotlivá stanoviště obcházely bez naší pomoci, jen jsme dohlíželi z povzdáli a dlabali na jejich bezpečnost. Děti si pak ještě napsaly pro sebe každý dopis, který jim za rok bude poslaný, aby věděly, kam se posunuly a jak se na sebe dívaly před rokem. Byla to moc krásná zpětná vazba a něco úplně nového.
Po obědě si s Lunou (naší mladou pomocnicí) vyráběly korálkové náramky a hlavně holčičky tato činnost moc bavila. No a odpoledne se pak neslo v duchu her a soutěží, ale děti byly jak vyměněné. Klidné, nic se jim nemuselo opakovat. Dopolední program ovlivnil vlastně celý den. Po vzdělávání děti vůbec nechtěly domů. A mě napadá, že já si z toho všeho odnáším nejen to, jak je důležité vzájemné propojování, ale taky to „táhnout za jeden provaz“ 😊
