Blog – aktuality

A je tu poslední vzdělávání v tomto roce, a proto jsme jej chtěli pojmout netradičně a rozdat dětem od nás dárky. Do Mikuláše bylo daleko, tak naši hlídači vymysleli předávání formou pohádky. 

Sešli jsme se všichni ráno u SOS vesničky v Brně, kde probíhal program pro dospělé a hlídání pak v dětském centru Jablůňka. Prostředí obou míst je krásné a plně vyhovující pro všechny. 

Dospělí měli téma „Poskytnutí první pomoci“ a osvědčeného lektora Bc. Aleše Vosáhla. Nezklamal. Vše podal nejen poutavě a velmi profesně, ale i s dávkou humoru a praktických ukázek. Všichni si mohli vyzkoušet resuscitaci kojence i dospělého. Na ukázku měli defibrilátor, resuscitační kufřík a plno jiných pomůcek. Pěstouni měli spoustu dotazů a tématika je velmi zajímala. Je to opravdu téma, které by bylo dobré opakovat každý rok nejen proto, že opakování je matkou moudrosti, ale právě proto, že se pak v tíživé situaci v mozku zautomatizuje jednání při záchraně lidského života a my dokážeme pomoci. Lektor měl v zpětnovazebních dotaznících jen to nejlepší hodnocení.

No a co děti? No jejda, ty si ten den užily. Dopoledne k nim zavítali policisté a psovodi s pejsky z brněnského letiště Tuřany. Pejsci se předvedli v hledání výbušnin a návykových látek, ale také dokázali, jak jsou vřelí a přítulní k dětem a mají rádi pochvalu a pohlazení. Policisté byli vstřícní ke všem dotazům dětí, a nakonec ještě přivedli „Karkulku“ – pejska s červenou sukýnkou a čepečkem, který měl v sukýnce kapsičku plnou sladkostí pro děti. 

Odpoledne si pak naše hlídačky připravily pohádkové představení o „Princezně Protivce“ a pohádkové postavy nakonec rozdaly dárečky našim dětem. A jak věděly, komu který dárek náleží? No přece našly „Kouzelnou knihu“ kde bylo vše zapsáno 😊jak jsou děti šikovné, ale i jak občas umí zazlobit.

V rámci předávání dárků, byli odměněny i naše tři přechodné pěstounky. Jejich práce si velmi vážíme a je nám jasné, že to, co dělají pro děti, které se z hodiny na hodinu ocitnou v tíživé situaci, je nejen velmi profesně, ale především lidsky a emočně náročné. Snad si poukazy na relaxační masáže náležitě užijí a odpočinou si. 

Nakonec se děti mohly vyfotit s ušatým Křemílkem, kouzelnou dýní, veselým Šášou, hodnou a zlobivou princeznou a spanilým princem.

Velké poděkování patří tradičně i našim pečícím pěstounkám, které nám svými výbornými zákusky zpestří vždy celý den.

Vzdělávání bylo ukončeno. A co pak? Přeskočí pár týdnů, je tady rok 2022 a jedeme dáááál….

Moc se na vás všechny zase budeme těšit.

Je to až k nevíře, ale přesně rok nám situace ve státě neumožnila udělat prezenční vzdělávání pro naše pěstouny. Dnes jsme se konečně mohli společně sejít!

Vzdělávání proběhlo v krásném přírodním a velmi příjemném prostředí na Lipce u Soběšic.

Sešli jsme se v hojném počtu pěstounů i dětí a pro obě skupinky byl připraven samostatný program. 

Pro dospěláky bylo připravené téma, které se zdá být každému pěstounovi jasné, je ale těžko uchopitelné a pěstouni často neví, jak ho užít v každodenním životě s dětmi. Magistra Eva Janíčková je provedla tématem „Terapeutického rodičovství“.  Již v úvodním „kolečku“ bylo vidět, jak moc všem chyběla společnost stejně naladěných lidí a než se všichni představili a pověděli, co se jim zdá důležité, uběhly dvě hodiny. Samotná teorie byla pěkně proložena interaktivními úkoly. Terapeutické rodičovství je především o tom, přijmout dítě bez výhrad, budovat vztah, dopřát mu bezpečí, možnost znovu důvěřovat lidem. Zpracovat minulost, žít v přítomnosti a nebát se plánovat budoucnost. Uvědomit si, že děti nejsou zodpovědné za pocity nás, dospělých. 

Děti byly rozdělené na dvě skupinky dle věku, protože jich bylo 32 a věkově byly dost rozdílné. Ti nejmenší si formou hry vyzkoušely, jak sbírají včeličky med, vyrobily si housenku, zkusily, jak jsou zručné v proplétání „hadů“, jak umí házet na cíl. Byly zvídavé, a tak byla radost s nimi všechny úkoly procházet. Jen sluníčko pálilo víc, než by se nám líbilo, a tak jsme vyhledávali spíše hry ve stínu. Nakonec nám hlídačka Jitka zahrála pohádku s plyšovými zvířátky a kdyby špendlík někdo upustil, byl by slyšet, jak děti hltaly každý pohyb a slovo plyšových kamarádů. Ti starší už měly náročnější úkol. Dostaly nože a kus dřeva a každý musel vyřezat a vyzdobit svoji lodičku, kterou pak pouštěly dřevěnými koryty s vodou. To je moc bavilo. Stejně tak se vyřádily při hrách v lese anebo u jezírka, kde lovily různé pulce a čolky a zkoumaly život vodních živočichů. Možná nejvíc se jim líbilo, že jsou pořádně mokří, protože v tom horkém dni to bylo příjemné osvěžení. 

Den jsme všichni společně zakončili opékáním párku a pěstouni si po skupinkách ještě povídali a sdíleli svoje pocity nejen ze školení, ale i z osobního života s přijatými dětmi. 

A co říct na závěr? Máme víru, že se potkáme všichni společně opět na podzim a život se vrátí pomaloučku do kolejí, které nám jsou známé a cítíme se v nich bezpečně. 

A proto….držme si vzájemně palce 😊