Štítek: Odborná péče

20.6.2026 na Lipce u jezírka V Soběšicích

Programem nás provedla skvělá lektorka a hlavně člověk – MUDr. Taťjana Horká

Další prezenční vzdělávání pro pěstouny Spolku Pěstoun přineslo téma, které na první pohled působilo odpočinkově – „Čím mě obohatila pěstounská péče“. Už po prvním sdílení jedné z pěstounek ale bylo jasné, že se budeme bavit i o náročnějších stránkách pěstounství. Otevřeně mluvila o období, kdy má pocit, že jí pěstounská péče momentálně více bere než dává. Její upřímnost nás všechny vedla k zamyšlení nad tím, že pěstounství není jen o radosti a úspěších, ale také o těžkých chvílích, nejistotě a velké trpělivosti. Skvělá lektorka Táňa opět ukázala, že umí skvěle reagovat na potřeby skupiny i jednotlivce. Ve správnou chvíli zařadila aktivitu, která nám pomohla lépe pochopit, jak se v různých situacích cítí pěstoun, když dítě „zaútočí slovně“. A jak to vidí z různého úhlu pohledu oba – dítě i pěstoun. Díky jednoduchým ukázkám jsme si uvědomili, jak snadno nás mohou emoce strhnout ke konfliktu a jak důležité je zachovat klid. Jedním z hlavních témat bylo známé rčení „nedělej z komára velblouda“. Povídali jsme si o tom, jak nepřebírat emoce dětí, jak se nenechat vyprovokovat a jak zvládnout vypjaté situace bez hádek, které nikam nevedou.

 Setkání bylo plné sdílení, nových poznatků a užitečných rad a znovu nám připomnělo, že pěstounská péče je cesta, která učí trpělivosti, porozumění a schopnosti podívat se na věci očima druhých, ale nezapomínat i na sebe.

Děti si užily den opět po svém. Bylo velké horko, a tak jsme použili na svlažení zahradní hadici a pak si zahráli mokrý fotbálek. Opět mraveniště na Lipce nezklamalo. To je spolehlivá aktivita. Děti pak malovaly na kamínky, navlékaly náramky a ty, které byly živější, šly  s hlídačkami na hřiště. Prostě den plný her.

Pak jsme společně s dětmi, dospěláky i lektorkou opekly špekáčky, povídali si a nikomu se nechtělo domů. 

Ale i naše poslední předprázdninové vzdělávání musí jednou skončit…tak na viděnou v září .

Online

Téma „V pořádku“

Lektorkou byla Mgr. Monika Čuhelová, která sama říká – „jsem expertka na duševní zdraví teenagerů a jejich rodičů“ 

Equilibrio – rovnováha a její hledání ji provází celým jejím profesním i osobním životem.

Vzdělávání  „V POŘÁDKU“ mělo pěstounům přiblížit, jak na to, aby oni i jejich  děti prošli pubertou a dospíváním v klidu – i když přijdou těžší chvíle. 

„Bojuješ někdy s pocitem, jestli to doma zvládnete?“ Puberta a dospívání přináší výzvy, strachy a nejistoty.

Velmi důležité je porozumění – „proč se to sakra děje, proč se tak chová?“

Doptávat se :

◦ Co se to teď děje?

◦ Co se stalo?

◦ Hele, vůbec tomu teď nerozumím a ráda bych.

Dalším krokem je přijetí – tvoříme společně prostor pro přijetí, kde každý může být sám sebou, vyjadřovat své emoce, být autentický, je přijímán, jaký je. 

Hýbu se – po emocích by mělo přijít zklidnění, zaměření na pohyb, dech, relaxaci

Prožití – vnímáme to jako řeku a hledáme, jak plout mezi. Tam, kde jsou emoce bezpečné.

A nakonec zpevnit se –ne tlačit a vyvíjet další stres, ale ….schody, krůček po krůčku… žádné extra drama a žádný extra tlak sami na sebe!Tak hodně zdaru s pubertou .

Online

Téma „Syndrom CAN – Když dítěti ubližuje ten, kdo ho má chránit“.

Lektorkou byla Mgr. Bohuslava Horská, velmi lidský člověk, který má bohaté zkušenosti z praxe. 

V rámci našeho dalšího online vzdělávání jsme se věnovali tématu Syndromu CAN (Child Abuse and Neglect). Jde o souhrnné označení pro situace, kdy dítě zažívá týrání, zneužívání nebo zanedbávání – tedy když mu ubližují ti, kteří by mu naopak měli poskytovat bezpečí a podporu.

Syndrom CAN nemusí být na první pohled viditelný. Nejde jen o fyzické násilí. Patří sem také psychické ubližování, dlouhodobé přehlížení potřeb dítěte nebo vystavování dítěte situacím, které nezvládá. Důsledky si děti často nesou dlouho – v podobě nejistoty, strachu, problémů s důvěrou nebo nízkého sebevědomí.

Pro nás jako doprovázející organizaci pěstounských rodin je toto téma velmi důležité. Pěstouni často přijímají děti, které mají za sebou těžké zkušenosti. Porozumění projevům traumatu a citlivý přístup jsou klíčové pro to, aby se dítě mohlo postupně uzdravovat a znovu budovat pocit bezpečí.

Věříme, že vzdělávání má smysl. Pomáhá nám i pečujícím osobám lépe rozumět dětem, které doprovázíme nebo které oni mají v péči a snažíme se být skutečnou oporou pěstounům v jejich náročné a nesmírně důležité roli.

Dne 13.9.2025 proběhlo v prostorách školícího centra SOS dětských vesniček vzdělávání Spolku pěstoun na téma Syndromu CAN.

CAN syndrom – Syndrom CAN (z anglického Child Abuse and Neglect) je komplex příznaků a negativních dopadů na fyzický, psychický a sociální stav dítěte, které vznikají v důsledku zneužívání, týrání nebo zanedbávání péče ze strany rodičů či jiných dospělých. Jde o problém, kdy je dítě poškozováno v prostředí, které by pro něj mělo být bezpečné. 

Lektorem pro toto aktuální, závažné, palčivé a neméně zajímavé téma byla Mgr. Bohunka Horská. Lektorka s letitou praxí na vícero postech v sociálních a pomáhajících profesích.

Lektorka měla vzdělávání rozděleno do dvou bloků. 

Po prvotním seznamování a oťukávání pěstounů, jak mezi sebou, tak vůči lektorce, byla záhy prolomena ostýchavost. 

Školení se proměnilo ve velmi zajímavé povídání, sdílení zkušeností, životních příběhů pěstounských dětí v kontextu s prezentací na téma syndromu CAN.

Lektorka velmi působivým výkladem provedla pěstouny velmi vážným tématem s určitou lehkostí a nadhledem a přitom s velmi zodpovědným přístupem. 

Byla jí za to odměnou otevřenost a důvěra pěstounů a sdílení jejich životních příběhů, a peripetií. 

Za to je lektorka odměnila velkou pochvalou a uznáním za jejich práci, a ujistila pěstouny v tom, že jejich poslání – pěstounství je velmi důležité. 

A přesto, že vývoj psychického stavu a adaptace dětí je mnohdy téměř neviditelný, přesto jsou pokroky, které je třeba stále oceňovat a být trpělivý. 

Vše, co do dítěte vkládáte, v něm navždy zůstane!

Ani děti nebyly ošizeny o pěkný program. Dopoledne za námi přijel chovatel terarijních zvířat Ivoš s ukázkou svých svěřenců. Děti byly nadšené nejvíc z ochočeného potkanka a králíčka, i když ani velké želvy a hadi je nenechaly v klidu. Každý si našel to svoje zvířátko. Na vyprávění o zvířatech ani nedošlo, protože děti byly tak zaujaté samotnými zvířaty, že bylo plno dotazů a ty byly zodpovězeny a tak to prostě stačilo. 

Ve druhé polovině dne měly hlídačky připravený kvíz pro skupinky a to hrobové ticho, kdy se děti opravdu soustředily na otázky a odpovědi, by se dalo krájet. No a po takovém výkonu by to chtělo pohyb a to už jsme pak vyšli na dětské hřiště, kde se děti protáhly, zahrály fotbálek a i počasí se nakonec umoudřilo a byl to pohodový den.

Tak a zase příště – 18.10.2025- na viděnou se všemi 😊