

















Možná řešíte, jak zvládnout teď všechno, včetně domácích úkolů ze školy, které Vaše děti dostávají. Nabízím Vám pár rad, co by nám v tom mohlo pomoci. Náš hlavní cíl je zachovat akceschopnost sebe a svých dětí do budoucna. Nezblbnout a šetřit síly.
Co se nám zrovna teď hodí k životu? 10 nových slovíček z angličtiny nebo dovednost se vyrovnat s novými podmínkami? Básnické sbírky od Jaroslava Vrchlického nebo schopnost udržovat si dobrou náladu?
Která témata jsou podle Vás teď aktuální
To, co je pro Vás osobně nejdůležitější, to bych s dětmi rozebírala, diskutovala, praktikovala a žila.
Míša Daňková, 19. března 2020
Možná se nám zdálo, že práci věnujeme hodně času. A často na úkor rodiny. Teď pro mnoho z nás přišla chvíle, kdy máme celou rodinu doma a trochu nevíme, jak tolik lásky přežít. Nabízím pár rad.
Je to pochopitelné, nikdy jsme to nezažili. Běžný pracovní týden – vidíme se ráno a večer, víkendy se snažíme mít zábavu, dovolená je jiná. ALE TOHLE – být pořád spolu – je pro nás všechny novinka. A je pravděpodobné, že nám druzí lezou na nervy a jsme z celé situace ve společnosti podráždění.
Je pravděpodobné, že zjistíme, že naše rodina je fajn. Že se umíme dohodnout. Že zvládneme víc, než jsme si mysleli. Že nás děti překvapí, jak jsou velké a jsou nám oporou.
Zjistíme, že nemůžeme zvládnout všechno. Takže děláme jen to, co teď chceme a zvládneme, abychom se nevyčerpali. Třeba se taky nemusí tak uklízet, nebo dělat tolik teplých jídel atd. Šetříme energii do budoucna.
Nemusíme pořád trávit čas všichni dohromady. Cíleně plánujeme dobu, kdy jsme každý sám. Jeden chodí nakupovat. Druhý venčí psa. Na procházku nemusíme chodit celá rodina dohromady. Třeba druhý rodič ocení volnou hodinu a dělá si, co chce.
V této situaci není vhodné svoje děti cíleně vychovávat. Když je teď máme více na očích, tak si všímáme věcí, které nám dříve utekly. Např. že jsou na mobilu pořád, nebo že se nechovají tak, jak by se nám líbilo.
U adolescentů máme jedinou strategii – přežít. Minimalizovat kontakt, předcházet nedorozumění. Je jisté, že oni nás mohou mít plné zuby taky.
Zdálo by se, že je dobré začít řešit věci, které máme v hlavě, ale nějak na ně nebyl čas. Třeba – že se nám nelíbí, jak žijeme, jak trávíme čas, jak se nemůžeme shodnout na výchově dětí. Nechám si zajít chuť „jen tak zkouknout jeho/její mobil“. TEĎ NIC NEŘEŠÍM.
Společně to zvládneme. Naše rodina je výborná a teď musíme jen PŘEŽÍT.
Přeji Vám k tomu hodně sil,
Míša Daňková, 20. března 2020
Do českých kin vstupuje nový dokumentární film „V síti“, který si dává za úkol odkrýt téma zneužívání dětí na internetu…
Tři dospělé herečky stylizované do role dvanáctiletých dívek v něm od okamžiku založení fiktivního profilu čelí sexuálním nabídkám, nátlaku a vydírání od stovek dospělých mužů.
3 herečky, 3 pokojíčky, 10 dní a 2458 potenciálních sexuálních predátorů. Radikální experiment otevírá tabuizované téma zneužívání dětí na internetu. Tři dospělé herečky s dětskými rysy se vydávají na sociální sítě, aby v přímém přenosu prožily zkušenost dvanáctiletých dívek online. Ve věrných kopiích dětských pokojů chatují a skypují s muži, kteří je na netu aktivně vyhledali a oslovili. Drtivá většina těchto mužů požaduje sex přes webkameru, posílá fotky svých penisů a odkazy na porno. Děti jsou dokonce vystaveny vydírání. Dokumentární film Barbory Chalupové a Víta Klusáka vypráví strhující drama tří hrdinek alias „dvanáctiletých dívek“, pro které se účast na experimentu, od castingu až po osobní schůzky s predátory pod dozorem ochranky, stává zásadní životní zkušeností. Predátorské taktiky se postupně obracejí proti svým strůjcům: Z lovců se stávají lovení.(Aerofilms)
Více se dozvíte zde
Zveřejněno: 29. 3. 2017
Onemocnění srdce, cukrovka, obezita, deprese, úzkosti, závislosti… To vše mohou způsobit traumata prožitá v dětství. Někdy nám mohou „jen“ ztížit navazování vztahů nebo nalomit sebevědomí, ale rozhodně je dobré tyto latentní problémy zpracovat – byť to jde někdy ztuha.
Pokračování zde
Sprostě mluví, napadají spolužáky, jsou agresivní vůči učitelům – prostě „zlobí“. Nebo jsou naopak odpojené, většinu dne hledí z okna, neví, co se kolem nich děje ani co mají dělat. Tyto děti s náročným chováním často projdou celé kolečko organizací, aniž by se někdo skutečně vyptával na jejich podrobnou anamnézu. „Děti, které zažívají traumatické události, nám propadávají systémem. Neexistuje jednotná diagnostika a péče o ně,“ říká psycholožka Leona Jochmannová.
pokračování zde
Osmihodinová vzdělávání
Datum | Lektor | Téma | Místo |
13. 6 – sobota
10,00 – 18,00 hod | Mgr. Tereza Korgerová | Kniha života jako nástroj podporující vytváření identity dítěte | Lipka, vzdělávací zařízení, p.o.(Brno- Soběšice č. 97) souběžně bude probíhat program pro děti s pracovníky Lipky |
3.10. – sobota 10,00 – 18,00 hod | Mgr. Jana Lexová | Příbuzenská pěstounská péče a její specifika | SOS vesnička (Brno Medlánky, Borůvková 7), |
21.11. – sobota
10,00 – 18,00 hod
| Bc. Aleš Vosáhlo | Zásady první pomoci …odpoledne přijde i Mikuláš😊 | SOS vesnička (Brno Medlánky, Borůvková 7), |
Hlídání dětí lze zajistit dle individuálních potřeb po předchozí domluvě přímo v místě vzdělávání s programem pro děti. Hlídání probíhá pouze v rámci programu pro dospělé.
Přihlásit se můžete na email ekonom@spolekpestoun.cz nebo na telefonu 732 347 482, Pavla Kubínová.
Víkendové vzdělávání – 16 hodin – ZRUŠENO !
Datum | Lektor | Téma | Místo |
24. – 26.4. víkend Pátek 18,00hod – neděle 16,00hod | Mgr. Ondřej Bouša | Ztráta a její zvládání Jak se může dítě v náhradní rodinné péči projevovat mimo rodinu (školka, škola, zájm.kroužky apod.) | Rekreační zařízení Vyhlídka, Češkovice 158, Blansko |
Doprovázející organizace hradí pěstounům s uzavřenou dohodou u Spolku Pěstoun ubytování, vzdělávání a hlídání dětí v PP. Hlídání dětí lze zajistit dle individuálních potřeb po předchozí domluvě přímo v místě vzdělávání s programem pro děti. Hlídání probíhá pouze v rámci programu pro dospělé.
Stravu si platí účastníci sami. Za biologické děti si platí pěstouni vše.
Na víkendové vzdělávání je třeba se závazně přihlásit do 28.2.2020, vzhledem k větší organizační náročnosti.
Přihlásit se můžete na mailu ekonom@spolekpestoun.cz nebo na telefonu 732 347 482, Pavla Kubínová
Dne: 12.1.2020 Vypracoval: Pavla Kubínová
Medailonky lektorů, kteří Vás budou vzděláváním provázet
Bc. Aleš Vosáhlo
RZP Academy, s.r.o., záchranář specialista s dvacetiletou praxí, vede seminář poutavou formou, doplňuje ho zážitky, které při práci u záchranné služby sám prožil, krátkými výukovými filmy a praktickým nácvikem
Mgr. Jana Lexová
V organizaci Rodina u nás pracuji od jejího založení v roce 2013 jako ředitelka. Jsem statutárním zástupcem organizace a metodikem. Doprovázím několik rodin jako sociální pracovník na území Zlínského i Moravskoslezského kraje s dětmi v přechodné pěstounské péči ä dlouhodobé pěstounské péči. Vedu poradnu pro NRP pro zájemce o pěstounství i budoucí osvojitele, ale i pro stávající pěstounské rodiny, které řeší nějaký problém. Setkat se můžeme na některém z víkendových pobytů pro pěstounské rodiny či vzdělávání pro pěstouny a děti v jejich péči. V předchozím působišti – Asociaci náhradních rodin ČR jsem se v rámci esf projektu věnovala v letech 2010 – 2013 rozvoji pěstounství na přechodnou dobu a přípravám pro zájemce o pěstounskou péči na přechodnou dobu. Lektoruji vzdělávací programy pro pěstouny na různá témata. Moderuji případové konference, pomáhám rodinám s uspořádáním rodinné konference.
Vystudovala jsem na Filozofické fakultě UPOL obor sociální práce v bakalářském studijním programu, a na téže fakultě pak v magisterském programu obor Andragogika. S manželem pečujeme o tři děti, přičemž dvě máme svěřeny v dlouhodobé pěstounské péči. S rodinou žiji ve Valašském Meziříčí.
Mgr. Tereza Korgerová
Mgr. Tereza Korgerová se narodila v Českých Budějovicích v roce 1977. Vystudovala speciální pedagogiku na Univerzitě Karlově v Praze. S manželem žije v Hodonicích na Znojemsku, vychovávají 3 vlastní a 3 přijaté děti. Od roku 2014 doprovází jako klíčová pracovnice pěstounské rodiny, nejprve v organizaci TRIALOG, nyní ve spolku Nejsme sami. Absolvovala výcvik zaměřený na poruchy vztahové vazby u dětí v náhradní rodinné péči, jehož součástí je i zpracování historie a vytvoření knihy života.
Mgr. Ondřej Bouša
Vystudoval psychologii na FSS MU, kde nadále působí a výzkumně se zabývá zejména tématem utváření identity v adolescenci a vynořující se dospělosti. V předchozí pozici (psycholog PPP Ústeckého kraje) pracoval mimo jiné s dětmi, které měly výchovné potíže a se školními třídami. Od roku 2010 pracuje jako psycholog na Úřadě pro mezinárodněprávní ochranu dětí, od srpna 2016 zde vede psychologické oddělení. Věnuje je problematice mezinárodního osvojení (kde přímo spolupracuje se zahraničními partnery a žadateli o osvojení), tzv. „mezinárodních rodičovských únosů“ a mediaci. Dlouhodobě spolupracuje s dalšími aktéry, kteří se věnují náhradní rodinné péči (vzdělávání, přípravy, supervize).
Vyčerpávající den? Zkuste se na něj podívat dětskýma očima. Věci, ze kterých vy šílíte, jsou pro děti kouzelné střípky báječného dne s maminkou. Krásně je to vidět v následujícím dojemném videu.
pokračování zde
„Děti, které mají vážné poruchy chování, nedokážeme převychovat tím, že je budeme trestat. Na to jsou zvyklé,“ říká psycholog Lars Lysker. V Norsku pracuje v jednom z center, které se zabývají pomocí obětem násilí, traumatu a prevencí sebevražd. Pracuje s dětmi a adolescenty, se kterými si jejich rodiče a učitelé nevědí rady.
Pokračování zde