Štítek: Vzdělávání

Publikováno

Vzdělávání Spolku Pěstoun 18.4.2026

Mgr. Jan Frank a hosté, téma „Krize se dají zvládnout“

V rámci našeho dalšího vzdělávání pro pěstouny jsme tentokrát připravili setkání, které nabídlo jak silné a autentické životní příběhy, tak i pestrý program pro děti.

Pro dospělé účastníky byla připravena beseda s ženou, která si prošla velmi náročným životním obdobím spojeným s drogovou závislostí, pobytem ve věznici i ztrátou péče o své děti. Otevřeně sdílela svou cestu – od pádu na samé dno až po postupný návrat k běžnému životu. Dnes je stabilizovaná, aktivně spolupracuje s organizacemi a pomáhá ostatním tím, že bez příkras sdílí svůj příběh. 

Velmi cennou součástí programu bylo také vystoupení její dcery, která nabídla pohled z druhé strany – z pozice odebraného dítěte. Popsala, jak vnímala období maminčiny závislosti, odloučení i postupné znovu navazování vztahu. Otevřeně hovořila také o své vlastní zkušenosti se závislostí, kterou se jí podařilo překonat. Dnes má jasný cíl – pokračovat ve studiu a budovat si stabilní budoucnost. Její sdílení ukázalo, jak hluboký dopad mají podobné situace na děti, ale zároveň přineslo i naději, že změna je možná.

Přestože šlo o náročné a citlivé téma, právě autentický příběh ze života byl tím, co pěstouni oceňovali nejvíce. Přinesl jim hlubší porozumění situacím, které děti i jejich biologické rodiny mohou prožívat, a nabídl cenný pohled, který nelze získat pouze z teorie. Setkání tak poskytlo prostor nejen k získání nových poznatků, ale i k zamyšlení nad vlastní praxí a přístupem ke zraněným dětem.

Zatímco dospělí se věnovali vzdělávací části programu, pro děti byl připraven bohatý doprovodný program. Velký zájem vzbudila návštěva policie z letiště Tuřany, která dětem přiblížila svou práci. Děti si mohly vyzkoušet vyhledávání „bomby“, viděly ukázku práce služebního psa a zapojily se i do zajímavého povídání o bezpečnosti a každodenní práci policistů na letišti.

V odpolední části jsme měli čarodějnické tvoření, které se neslo v hravém a kreativním duchu. Děti si vyzkoušely balancování s koštětem, „vaření“ kouzelných lektvarů nebo malování na trička. Nechyběla radost, fantazie, a hlavně společné zážitky

Větší kluci si den užili na fotbalovém hřišti, kde se pořádně zapotili, protože celý den nám počasí přálo a bylo krásně.

Publikováno

Vzdělávání Spolku Pěstoun 14.3.2026

Online

Téma „V pořádku“

Lektorkou byla Mgr. Monika Čuhelová, která sama říká – „jsem expertka na duševní zdraví teenagerů a jejich rodičů“ 

Equilibrio – rovnováha a její hledání ji provází celým jejím profesním i osobním životem.

Vzdělávání  „V POŘÁDKU“ mělo pěstounům přiblížit, jak na to, aby oni i jejich  děti prošli pubertou a dospíváním v klidu – i když přijdou těžší chvíle. 

„Bojuješ někdy s pocitem, jestli to doma zvládnete?“ Puberta a dospívání přináší výzvy, strachy a nejistoty.

Velmi důležité je porozumění – „proč se to sakra děje, proč se tak chová?“

Doptávat se :

◦ Co se to teď děje?

◦ Co se stalo?

◦ Hele, vůbec tomu teď nerozumím a ráda bych.

Dalším krokem je přijetí – tvoříme společně prostor pro přijetí, kde každý může být sám sebou, vyjadřovat své emoce, být autentický, je přijímán, jaký je. 

Hýbu se – po emocích by mělo přijít zklidnění, zaměření na pohyb, dech, relaxaci

Prožití – vnímáme to jako řeku a hledáme, jak plout mezi. Tam, kde jsou emoce bezpečné.

A nakonec zpevnit se –ne tlačit a vyvíjet další stres, ale ….schody, krůček po krůčku… žádné extra drama a žádný extra tlak sami na sebe!Tak hodně zdaru s pubertou .

Publikováno

Vzdělávání Spolku Pěstoun 28.2.2026

Online

Téma „Syndrom CAN – Když dítěti ubližuje ten, kdo ho má chránit“.

Lektorkou byla Mgr. Bohuslava Horská, velmi lidský člověk, který má bohaté zkušenosti z praxe. 

V rámci našeho dalšího online vzdělávání jsme se věnovali tématu Syndromu CAN (Child Abuse and Neglect). Jde o souhrnné označení pro situace, kdy dítě zažívá týrání, zneužívání nebo zanedbávání – tedy když mu ubližují ti, kteří by mu naopak měli poskytovat bezpečí a podporu.

Syndrom CAN nemusí být na první pohled viditelný. Nejde jen o fyzické násilí. Patří sem také psychické ubližování, dlouhodobé přehlížení potřeb dítěte nebo vystavování dítěte situacím, které nezvládá. Důsledky si děti často nesou dlouho – v podobě nejistoty, strachu, problémů s důvěrou nebo nízkého sebevědomí.

Pro nás jako doprovázející organizaci pěstounských rodin je toto téma velmi důležité. Pěstouni často přijímají děti, které mají za sebou těžké zkušenosti. Porozumění projevům traumatu a citlivý přístup jsou klíčové pro to, aby se dítě mohlo postupně uzdravovat a znovu budovat pocit bezpečí.

Věříme, že vzdělávání má smysl. Pomáhá nám i pečujícím osobám lépe rozumět dětem, které doprovázíme nebo které oni mají v péči a snažíme se být skutečnou oporou pěstounům v jejich náročné a nesmírně důležité roli.

Publikováno

Vzdělávání Spolku Pěstoun 24.1.2026

Nový rok ve vzdělávání jsme začali vzděláváním formou on-line. Některým tato forma vyhovuje a někteří pěstouni se raději potkávají osobně. Ale začátek roku je lepší doma, pěkně s kávou v ruce a proto je on-line forma ideální 😊 Vzděláváním na téma “ Práce s agresí, hněvem a vztekem“ nás provedl lektor Mgr. Filip Hajna.

Důležité je vždy si nastavit hranice, kam až nechám ostatní zajít. A pak je také důležité je jasně a zřetelně ostatním vydefinovat. Každý na to, že nás někdo uvede do nepohody, reaguje jinak a jinak chápe i naše reakce. Vše je o vzájemné komunikaci a definování potřeb. Naučili jsme se uvolňovat vztek různými technikami, dozvěděli se, že v každém věku se na vztek díváme jinak a jinak ho prožíváme. Že také vztek a agrese u našich dětí v NRP nemusí být notně vztek na pečující, ale na ten jejich předchozí život, kde si ho nemohli dovolit. Velmi často jsou pěstouni jako hráz a je třeba si nebrat vztek dítěte osobně. Hodně záleží i na tom, v jakém rozpoložení jsme my sami. Jednu situaci ustojíme, protože jsme v pohodě a zítra, tu stejnou situaci vyhrotíme, protože nás zrovna i ráno naštval šéf… Takže naučme se o sebe postarat a dát si někdy „pár minut před výbuchem“.

Publikováno

Rozloučení s rokem 2025

…a je to tady nebo spíš bylo…poslední naše vzdělávání, které jsme spojili zároveň s Mikulášskou nadílkou a filmem.

 22.11.2025 – „Spolu a rádi“, tak bylo nazvané a mělo propojit všechny – děti, pěstouny a doprovodnou organizaci. Myslím, že se podařilo, a dle reakcí dětí, až nadmíru. 

Kino Art bylo zaplněno do posledního místečka a když zlobivý čertíci rozházeli všechny balíčky, připravené pro děti, už nám začalo téct do bot a měli jsme strach, že nadílka nebude. Ale nakonec jsme společnými silami dárky posbírali, Mikuláš a jeho nebeská pomoc se dostavili v plném počtu a nastal ten správný před adventní čas. Děti byly nadšené, každý si vybral dárek podle svých představ, čertíci po celou dobu sice zlobili, ale Mikuláš vždy včas zasáhl a andělíčci?? ti byli prostě andělsky hodní a krásní, děti pochválili, pomohli jim na jevišti se orientovat a nenechali je na holičkách, když jim chtěli čertíci škodit. Všem patří velké poděkovaní.

Rodinný film „Lilo a Stitch“ sleduje příběh Lilo, mladé havajské dívky, která po smrti rodičů žije sama se svou starší sestrou Nani. Protože Lilo nemá mnoho přátel, jednoho dne ji Nani vezme do místního útulku adoptovat psa. Místo toho však nakonec adoptují Stitche, mimozemský experiment vycvičený k hromadnému ničení. Příběh je emotivní, vtipný, má spád a emoce nás nakonec úplně dostaly. 

Rozcházíme se na konci roku 2025 s očekáváním toho roku dalšího, který pro někoho bude lepší pro někoho zátěžovější, ale pro všechny nový s plnou dávkou nových výzev a očekávání, a tak ho prožijme ve zdraví a klidu a těšíme se na další společnou cestu.

Publikováno

Vzdělávání Spolku Pěstoun 18.10.2025

Opakování je matkou moudrosti, a tak jsme po dvou letech zopakovali vzdělávání na téma „První pomoc“.

Přijeli za nám dvě šikovné medičky, Naty a Bára, které byly nejen odborně na úrovni, ale vše nám podaly s vtipem a dokázaly vtáhnout pěstouny i do interaktivních cvičení. Nejdříve byla první pomoc směřována k dětem a ve druhém bloku i k dospělým. Naučily jsme se prakticky používat automatický externí resuscitátor (AED), vytáhnout zraněného z auta po havárii, pomoci při epileptickém záchvatu, kolapsu cukrovky a spoustu dalšího. Vím, že je v situaci, kdy najdeme zraněného, těžké odhadnout, jak se zachováme, ale každý dokáže alespoň zavolat 155 a už i to někdy stačí k záchraně života – nebýt lhostejní. 

A jak jinak – děti měly vlastní program. Vyráběly podzimní výrobky ze šišek, listů, kaštanů a nebo navlékaly těstovinové náhrdelníky. Trpělivost někdy střídal vztek, kdy vše nešlo podle představ, ale nakonec se všem podařilo. 

Také jsme si venku užili sluníčka, zahráli hry, fotbal a užili prolézaček. Děti byly spokojené a předaly jsme je ve zdraví rodičům, což je vždy největší úleva, pro nás, hlídače. 

A teď už je před námi jen mikulášská nadílka a kino, tak se těšíme 😊

Publikováno

Vzdělávání Spolku Pěstoun 13.9.2025

Dne 13.9.2025 proběhlo v prostorách školícího centra SOS dětských vesniček vzdělávání Spolku pěstoun na téma Syndromu CAN.

CAN syndrom – Syndrom CAN (z anglického Child Abuse and Neglect) je komplex příznaků a negativních dopadů na fyzický, psychický a sociální stav dítěte, které vznikají v důsledku zneužívání, týrání nebo zanedbávání péče ze strany rodičů či jiných dospělých. Jde o problém, kdy je dítě poškozováno v prostředí, které by pro něj mělo být bezpečné. 

Lektorem pro toto aktuální, závažné, palčivé a neméně zajímavé téma byla Mgr. Bohunka Horská. Lektorka s letitou praxí na vícero postech v sociálních a pomáhajících profesích.

Lektorka měla vzdělávání rozděleno do dvou bloků. 

Po prvotním seznamování a oťukávání pěstounů, jak mezi sebou, tak vůči lektorce, byla záhy prolomena ostýchavost. 

Školení se proměnilo ve velmi zajímavé povídání, sdílení zkušeností, životních příběhů pěstounských dětí v kontextu s prezentací na téma syndromu CAN.

Lektorka velmi působivým výkladem provedla pěstouny velmi vážným tématem s určitou lehkostí a nadhledem a přitom s velmi zodpovědným přístupem. 

Byla jí za to odměnou otevřenost a důvěra pěstounů a sdílení jejich životních příběhů, a peripetií. 

Za to je lektorka odměnila velkou pochvalou a uznáním za jejich práci, a ujistila pěstouny v tom, že jejich poslání – pěstounství je velmi důležité. 

A přesto, že vývoj psychického stavu a adaptace dětí je mnohdy téměř neviditelný, přesto jsou pokroky, které je třeba stále oceňovat a být trpělivý. 

Vše, co do dítěte vkládáte, v něm navždy zůstane!

Ani děti nebyly ošizeny o pěkný program. Dopoledne za námi přijel chovatel terarijních zvířat Ivoš s ukázkou svých svěřenců. Děti byly nadšené nejvíc z ochočeného potkanka a králíčka, i když ani velké želvy a hadi je nenechaly v klidu. Každý si našel to svoje zvířátko. Na vyprávění o zvířatech ani nedošlo, protože děti byly tak zaujaté samotnými zvířaty, že bylo plno dotazů a ty byly zodpovězeny a tak to prostě stačilo. 

Ve druhé polovině dne měly hlídačky připravený kvíz pro skupinky a to hrobové ticho, kdy se děti opravdu soustředily na otázky a odpovědi, by se dalo krájet. No a po takovém výkonu by to chtělo pohyb a to už jsme pak vyšli na dětské hřiště, kde se děti protáhly, zahrály fotbálek a i počasí se nakonec umoudřilo a byl to pohodový den.

Tak a zase příště – 18.10.2025- na viděnou se všemi 😊

Publikováno

Vzdělávání Spolku Pěstoun 14.6.2025

Další prezenční vzdělávání Spolku Pěstoun byla emoční jízda spojená s přírodou, zvířátky a „duhovou lektorkou“. Téma: „Jak vypnout a relaxovat aneb 3 kroky k duševní rovnováze“, lektorka MUDr. Taťjana Horká. 

Místo našeho dalšího vzdělávání naše oblíbená – Lipka – Jezírko, v Soběšicích. 

Vzdělávání pěstounů bylo zaměřeno na schopnost se zklidnit, zrelaxovat, co dělat, když je dítě nebo dospělý v nepohodě a co s tím. Paní lektorka byla od počátku nesmírně přátelská, pozitivní, získala si hned všechny zúčastněné, každého uměla do programu přirozeně vtáhnout, čas s trávený s ní byl opravdu relax a radost, pěstouni byli nadšení, odcházeli potěšení a doptávali se, kdy opět paní lektorku uvidí na vzdělávání. 

Program pro děti byl první polovinu veden zaměstnanci ranče Loučka z Předklášteří. Předvedli nám terapeutické propojení jejich zvířat a našich dětí. Stanoviště jako např. „sebeláska“, „důvěra“, „spolupráce“, „laskavost“, „zklidnění“ anebo „táhneme za jeden provaz“ byla prostě dokonalost sladění všech emocí a důvěry v děti, že to zvládnou sami, bez pomoci nás dospělých, což také zvládly. Na začátku jim paní lektorka řekla pravidla a děti pak už jednotlivá stanoviště obcházely bez naší pomoci, jen jsme dohlíželi z povzdáli a dlabali na jejich bezpečnost. Děti si pak ještě napsaly pro sebe každý dopis, který jim za rok bude poslaný, aby věděly, kam se posunuly a jak se na sebe dívaly před rokem. Byla to moc krásná zpětná vazba a něco úplně nového.

Po obědě si s Lunou (naší mladou pomocnicí) vyráběly korálkové náramky a hlavně holčičky tato činnost moc bavila. No a odpoledne se pak neslo   v duchu her a soutěží, ale děti byly jak vyměněné. Klidné, nic se jim nemuselo opakovat. Dopolední program ovlivnil vlastně celý den. Po vzdělávání děti vůbec nechtěly domů. A mě napadá, že já si z toho všeho odnáším nejen to, jak je důležité vzájemné propojování, ale taky to „táhnout za jeden provaz“ 😊